Turnaj starší přípravky A – 8.10. 2017

Na třetí turnaj jsme se po propršené sobotní noci vydali do Litně. Trávník i přes předchozí vytrvalý déšť byl v celkem dobrém stavu, akorát vyznačení minihřišť bylo dost nevýrazně. Rozměr pokutového území nebyl na jednom hřišti zcela jasný a označení půle taky chybělo. Že by to ale mělo být něco hodně podstatného, nás z počátku ani ve snu nenapadlo. Počáteční ledový vítr naštěstí vystřídalo trochu hřející sluníčko, a tak promrzlý zůstali snad jen diváci postávající okolo hřiště.

K prvnímu zápasu jsme jako obvykle nastoupili proti týmu Sokola Králův Dvůr. V brance s Matoušem jsme dlouho nepouštěli soupeře do žádné vážnější příležitosti. Nutno podotknout, že soupeř nás má taky již celkem přečtené a vedlo se mu podobně. Pár šancí se na obou stranách urodilo a rozhodující se ukázala schopnost jejich proměňování. Na konci prvního poločasu jsme se ujali vedení, kdy Honza dokázal v pádu prostrčit míč mezi obránci na volného Jirku a protože se na ofsajdy nehraje, mohl ten utíkat sám na brankáře. Se zakončením si věděl rady a vedli jsme 1:0. Tento stav držel přes řadu šancí až do poslední minuty zápasu. V té rozehrál rychle aut Jirka na Martina P., kterému se podařilo najít před brankou Honzu, pro kterého nebyl již problém uzavřít celkové skóre zápasu na 2:0.

V druhém zápase jsme nastoupili na druhém hřišti proti Nižboru a bohužel i proti „rozhodčímu“ zde „pískajícímu“. Ten svými výroky-nevýroky udělal z celého zápasu guláš. Tento zápas odchytal Jirka. Od začátku byla hra ostrá a důrazná. Klišé „nedáš, dostaneš“ platilo jako obvykle. My svou velkou šanci hned v úvodu neproměnili a soupeř z protiútoku trestal. Ve čtvrté minutě ale bylo srovnáno, kdy se po autu Matyho prosadil Honza. Následovalo pár volejbalových vložek nižborských hráčů, které ale bohužel rozhodčí nepostřehl. U zásahu bránícího hráče obouruč vrchem před vlastní brankou to bohužel bylo do očí bijící. 🙂 Že má rozhodčí dobrý sluch na krátkou vzdálenost bylo zřejmé po ruce Martina P. před naším pokutovým územím. Na radu vedle stojící střídačky Nižboru se jal fouknout poprvé a naposledy do píšťalky. Soupeř dal nejprve vyniknout Jirkovi v brance, kterému se podařilo střelu vyrazit. Na dorážku byl však již krátký a my prohrávali 1:2. Honzovi se podařilo ještě do poločasu skóre srovnat. Druhý poločas moc krásy a gólových šancí nepřinesl, celý se nesl v duchu důrazné hry do těla a nakopávaných balónů. Pravidlo o zákazu překopnout brankářem půlku rozhodčímu bohužel asi nikdo neřekl, takže místo hry se spíše diskutovalo a vysvětlovalo, nutno podotknout, že zbytečně… 🙂 A když i podruhé nebyla rozhodčím spatřena další ruka nižborských ve vlastním vápně, skončil zápas 2:2.

V posledním zápasu proti domácí Litni jsme začali s Vašíkem v brance. Předchozí dvě výhry s tímto soupeřem byly minulostí a tentokrát nás domácí za pomoci hlasitého zvukového projevu svých fanynek s řehtačkami dostali pod tlak. Vašík v brance odolával střelám i o 4 roky starších soupeřů dlouho, ale stejně jsme jako první inkasovali my. Šancí jsme si i my vytvářeli dost, ale nedokázali jsme je proměňovat. Zbytečně jsme nechali několikrát vyniknout brankáře domácích a místo nahrávky na volného spoluhráče před prázdnou bránou jsme z úhlu vystřelili do jeho připravené náruče. Na konci první půle se podařilo vyrovnat Martinovi P., a to díky Matoušovi, který nenechal soupeřova obránce vydechnout a donutil ho svým napadáním k chybné rozehrávce. V druhé půli se vrátila do své svatyně naše brankářská jednička Matouš. Když jsme se z trestného kopu po odpískané ruce ujali díky Honzově střele vedení, zdálo se, že se konečně blýská na lepší časy. Bohužel jsme ale další řadu šancí na zvýšení náskoku neproměnili. Samostatný únik přes půl hřiště skončil slabou střelou do brankáře. Podařilo se nám i přečíslení 3 na brankáře zakončit nekompromisně ze dvou metrů střelou metr nad branku… a soupeř trestal. Z náhodné akce, kdy jsme ho svým nedůrazem nechali dostat se před naší brankou k míči, propasíroval míč za záda bezmocného Matouše. Ještě jednou jsme se dostali do vedení poté, co Honza vybojoval míč a pelášili z levého křídla s Martinem P. sami na brankáře. Ten se tak soustředil na pohyb nabíhajícího Martina, že udělal u své první tyče místa víc než dost, aby mohl Honza v klidu zavěsit. Bohužel ani toto vedení se nám nepodařilo udržet a chvilku před koncem soupeř vyrovnal na konečných 3:3.

I přes dvě remízy jsme znovu obsadili 1. místo. Tentokrát nás tento turnaj bolel více, než předchozí. Pozitivní je, že jsme se s vyšší bojovností a tvrdší hrou soupeřů dokázali většinou popasovat. Chybičky, které nás stále trápí, jako pozdější přístup k soupeři při bránění a malý pohyb bez míče, jsme si vyříkali a budeme se snažit se jich příště vyvarovat. Ušetříme si tím starosti před vlastní brankou a přidáme si více možností ke vstřelení gólu. V neděli 15.10. nás na domácím hřišti čekají poslední podzimní turnaje obou starších přípravek, tak nám přijďte fandit!

Sestava:
Matouš Winkler – Michal Benech, Olda Stejskal, Maty Fára – Honza Benech (K), Martin Patera – Jirka Schneider, Martin Dřevěný, Vašík Rolek

Výsledky:
Cembrit – Sokol Králův Dvůr B 2:0 (Honza, Jirka)
Cembrit – Nižbor 2:2 (2x Honza)
Cembrit – Liteň 3:3 (2x Honza, Martin P.)

Konečná tabulka turnaje a průběžná podzimní tabulka ->

Více fotografií z turnaje naleznete ve fotogalerii ->

Text: Jirka Patera